Příbramská filharmonie


PF 1932 v Sokolovně Orchestr byl založen roku 1908. Za sto let své činnosti provedl opery, scénickou i symfonickou hudbu.
V současnosti se jedná o skromný komorní ansámbl, který však díky výpomocím aspiruje i na symfonické a operní programy.
Právě probíhá digitalizace Kroniky Příbramské filharmonie
Nahlédnout do ní můžete ZDE

Slovo o Příbramské filharmonii (2008)

Příbramská filharmonie letos slaví 100 let od svého vzniku. V duchu tohoto jubilea se nesl již jarní koncert orchestru, uspořádaný v aule bývalé 4. ZŠ. Hlavním hudebním podnikem jubilejní sezóny Filharmonie bude však Slavnostní večer,který se uskuteční 22. října v Divadle A. Dvořáka v Příbrami. Zazní na něm písňová, symfonická a operní hudba Smetanova, Schubertova a dalších autorů. V souvislosti s jubileem Příbramské filharmonie jsme požádali dlouholetého spolupracovníka orchestru, hudebního skladatele Stanislava Jelínka, o následující příspěvek.

Nejen knihy, ale i orchestry mají své osudy. A právě stoleté výročí založení Příbramské filharmonie poskytuje možnost zamyslet se nad osudy tohoto tělesa, jehož význam daleko přesáhl regionální oblast. Ve velmi pečlivě redigovaných ročenkách můžeme sledovat jak dramaturgický vzestup orchestru, tak i osudy jeho dirigentů, organizátorů i samotných hráčů.

Příbramská filharmonie byla založena v roce 1908 v době postupně doznívající secese jako výsledek hudební tradice města a okolí (všeobecně známé) a samozřejmě sledovala i české národnostní zřetele. Orchestr měl štěstí. Jeho prvním dirigentem byl Bohumil Fiedler, ředitel kůru příbramského svatojakubského chrámu, vzdělaný hudebník s neobyčejným kulturním rozhledem. Vycházel z Dvořákovsky laděného repertoáru a o jeho uměleckých a organizačních schopnostech svědčí i to, že již v roce 1909 provedl ve spolupráci s příbramským pěveckým sborem Dvořákovu kantátu „Stabat Mater“. Po pětiletém působení Fiedler filharmonii opustil a jeho místo zaujal Bohumil Štrunc, který ve Fiedlerových intencích úspěšně pokračoval. Po Štruncovi se ujala taktovky celá plejáda dirigentů (např. J. Serbousek, A. Cyprín), z nichž však málokterý disponoval výraznou uměleckou fyziognomií, což se projevilo především ve volbě repertoáru. Zlom nastal až příchodem Františka Forsta v roce 1924. Tento žák L. Janáčka a V. Nováka dal orchestru nový směr a o jeho objevné dramaturgii svědčí i provedení symfonie „Stříbrné město“ od Františka Suchého, příbramského rodáka. Forstovy umělecké snahy vyvrcholily provedením Patetické symfonie P. I. Čajkovského.

Po mnichovské tragedii v čele orchestru stanul pozdější režisér V. Kašlík a učitel Antonín Vepřek. V důsledku tehdejších administrativních opatření byl název orchestru změněn na „Hudební spolek A.Dvořáka“. Tento soubor krátce vedl Dr. A. Hötzel, nicméně činnost orchestru byla v roce 1944 násilně zastavena.

Po rozplynutí válečných mraků se do čela orchestru (již opět s původním jménem) vrátil F. Forst, kterého u dirigentského pultu alternoval J. A. Richter. Aktivity orchestru se rozšiřují o zájezdovou činnost, taktovky se posléze ujímá i J. Kofroň, budoucí profesor pražské konzervatoře. Repertoár filharmonie je velmi pestrý a posluchačsky atraktivní. Po Kofronově odchodu zaujímá jeho místo Dr. V. Dražan, varhaník a skladatel, žák V. Talicha a V. Nováka. Během jeho vynikajícího působení spoluúčinkovalo s orchestrem velké množství vynikajících umělců, z nichž uvedeme mj. M. Podvalovou nebo klavíristu F. Maxiána. Dražanovým velkým pomocníkem byl i druhý dirigent prof. J. Karel. Po instalování Posádkové hudby Příbram se mohla Příbramská filharmonie opřít i o výpomoc vynikajících vojenských hudebníků. Tato přátelská symbióza obou orchestrů trvala až do roku 1990, kdy byla Posádková hudba zrušena.

Po úmrtí Dr.V. Dražana v roce 1979 byl dirigentem orchestru jmenován prof. J. Karel a brzy i mladý absolvent konzervatoře a pozdější muzikolog Dr. Vladimír Vepřek, který se zapsal do novodobé historie souboru jako nositel hudební tradice v duchu odkazu svého otce A. Vepřeka. Jeho předčasná smrt mu nedovolila uskutečnit jeho dirigentské plány. Vyvstala otázka : „Co bude dál“? O odpověď se postaral nově ustanovený ředitel svatohorského kůru, absolvent Akademie muzických umění Pavel Šmolík. S velkou energií a jasnou koncepcí se ujal vedení Příbramské filharmonie a jeho dosavadní vedení orchestru vydává kladné svědectví o jeho uměleckých schopnostech. Prvním dirigentem Příbramské filharmonie byl ředitel kůru, po sto letech je orchestr znovu veden ředitelem kůru. Dovoluji si proto v závěru položit čtenáři otázku „Je to pouze náhoda“?

Stanislav Jelínek